O schizofrenii

Jedná se o nejčastější a nejzávažnější onemocnění ze skupiny psychotických duševních poruch. Nemocní ztrácejí kontakt s realitou a slyší nebo vidí věci, které nejsou skutečné. Pod vlivem svých představ pak mohou jednat neobvykle a nepřiměřeně.

Schizofrenie je epizodické onemocnění, tzn. objevuje se v psychotických krizích (tzv. atakách) či posléze v opakováních nemoci (relapsech).

  • Vyskytuje se u 1–1,5 % populace (tj. onemocní přibližně 1 člověk ze 100).
  • Četnost výskytu je stejná v různých kulturách a na různých kontinentech.
  • Vyskytuje se stejně často u mužů i žen (rozdíl je pouze v začátku onemocnění).

Průběh onemocnění a cestu k úzdravě ovlivňuje řada faktorů, především dobře fungující rodinné zázemí, včasná a dobře vedená medikamentózní a psychologická léčba a systematická rehabilitace.

Kdy a proč vzniká

Psychóza propuká u lidí s náchylností ke schizofrenii poté, co jsou vystaveni nadměrné psychické zátěži (např. maturita, první partnerské vztahy).

Mezi dispozice k onemocnění patří nadměrná citlivost (hypersenzibilita) a zvýšená zranitelnost (vulnerabilita), je proto důležitá kvalita vztahů s blízkými. Dědí se pouze dispozice, ne samotná nemoc. (Pokud však některý z rodičů trpí schizofrenií, pravděpodobnost, že dítě onemocní také, je asi 10 %.)

Schizofrenní onemocnění propuká v mladém věku – ve fázi životního startu – a může proto ovlivnit prakticky celý život.

Onemocnění nejčastěji propuká:

  • u mužů mezi 15 až 25 lety
  • u žen mezi 25 až 35 lety

Psychotickou poruchu nikdy nespouští jediná příčina, ale kombinace řady dílčích příčin. Některé jsou vrozené (dědičnost, průběh těhotenství), jiné způsobené vlivy prostředí, v němž nemocný žije, a událostmi, které prožil.

K náhlému a nečekanému onemocnění dochází zřídka. Propuknutí nemoci může předcházet období několika měsíců až let, během kterých se člověk postupně mění:

  • uzavírá se do sebe
  • přerušuje sociální kontakty
  • hůře komunikuje
  • mluví nesouvisle, sám pro sebe
  • vykonává podivné rituály
  • bývá podrážděný
  • ztrácí zájem o okolní svět
  • experimentuje s drogami

Svět se pro nemocného stává nesrozumitelným, zažívá pocit ztráty kontroly nad skutečností. Věci jsou nejasné a nabývají mnohoznačných či symbolických významů.

Schizofrenie se vrací, je proto důležité, aby se nemocný naučil rozpoznávat „varovné příznaky“, které signalizují návrat (nespavost, podrážděnost, nesoustředěnost, vnitřní pocit „že se zase něco děje“). Při dobré spolupráci s lékařem se lze naučit návratu nemoci předejít.

Hlavní příznaky nemoci

  • poruchy vnímání a myšlení (halucinace, bludy, nesouvislé myšlení)
  • poruchy nálad (deprese, úzkost, mánie)
  • snížení až vymizení motivace
  • ochuzení citového prožívání
  • poruchy chování
  • kognitivní poruchy (poruchy paměti, pozornosti)

Úzdrava

Schizofrenní onemocnění je léčitelné.

Důležité je včas rozpoznat první změny vedoucí k nemoci – čím dřív začne léčba, tím větší je šance na vyléčení.

Člověk ohrožený nemocí často zůstává bez odborné péče 1–2 roky. První příznaky se přitom mohou objevit už 2–6 let před vyhledáním pomoci. Rodina mnohdy popírá závažnost situace, snaží se problém kompenzovat vlastními silami a změny v chování připisuje např. dospívání či užívání drog – většinou mají totiž obavy z psychiatrie.

Léčba se odvíjí od aktuální fáze onemocnění

Příznaky jsou intenzivní, nebo se nemocný chová tak, že ohrožuje sebe i okolí:

  • Je nezbytná intenzivní krizová podpora a péče o nemocného. V akutní atace dochází k rozvoji příznaků psychózy a je potřebná medikamentózní léčba.

Příznaky se zmírní nebo vymizí:

  • Rodina i nemocný získávají informace o nemoci (psychoedukace). Zapojují se psychoterapeutické postupy – individuální, skupinová a rodinná terapie.

Zdravotní stav je stabilizovaný – období návratu k běžnému životu:

  • Nemocný absolvuje různé formy psychosociální rehabilitace, jako např. podpora při přípravě na práci (tréninková a chráněná místa), pomoc při návratu ke studium, nabídka volnočasových aktivit, poradenství v oblasti bydlení apod.

Pracovní a sociální rehabilitace

Pracovní trénink pomáhá lidem s duševním onemocněním připravit se na zaměstnání nebo studium. Zahrnuje nácvik sociálních dovedností především v běžných pracovních situacích. Cílem je posílení sebevědomí a rozvoj potřebných dovedností.

Je prokázáno, že rehabilitace má pozitivní efekt na léčbu – krize jsou méně časté, dají se dříve podchytit a hospitalizaci se dá předejít, nebo má klidnější průběh.

Smysluplné zaměstnání tak může výrazně podpořit úzdravu a pomoci lidem s duševní nemocí vést kvalitní život. Už jenom proto, že nemocný díky pracovnímu procesu opustí pomyslný kruh nemocnice—běžný život—ambulance.

Co člověku se schizofrenií dá pracovní rehabilitace?

  • učí se strukturování času
  • učí se organizaci a plánování práce
  • učí se nové činnosti a prohlubuje své dovednosti
  • zlepšuje kognitivní funkce, soustředění
  • trénuje komunikaci
  • posiluje sebevědomí
  • vytváří reálné sebehodnocení
  • kultivuje soužití s okolím

Zaměstnávejte člověka s duševním onemocněním

Není se čeho bát – stačí být jen o trošku trpělivější nadřízený. Lidé s duševním onemocněním, zejména schizofrenií, chtějí pracovat, ale uplatnění shánějí těžce. Zaměstnejte jednoho našeho klienta a my vám pomůžeme s jeho zaučením.

Vyplatí se to

  • Vstřícný přístup zlepší firemní reputaci v očích veřejnosti.
  • Získáte nárok na daňové úlevy a státní příspěvky.
  • Splníte státní kvótu zaměstnanců se zdravotním postižením.

V případě zájmu o spolupráci nás kontaktujte. Rádi vám vše vysvětlíme.

Kontaktujte nás

Odpovědné firmy