Zde najdete informace o tom, co je duševní nemoc a informace, které vám mohou být užitečné, pokud se rozhodnete zaměstnat člověka s duševním onemocněním.
Psychóza
Cílovou skupinou O.s.Green Doors jsou lidé s duševním onemocněním. Nejčastěji se jedná o lidi, kteří onemocněli schizofrenií nebo jiným onemocněním psychotického okruhu. Jako psychózy označujeme stavy, při nichž dochází k poruše kontaktu s realitou. Znamená to, že v psychóze jinak vnímáme, myslíme a prožíváme. Změny v myšlení, vnímání a citech dosahují takové intenzity, že člověk nedokáže odlišit, co je a co není skutečné. Psychotické poruchy jsou velmi různorodé a mají různou míru závažnosti.
Schizofrenie
Ze skupiny psychotických duševních poruch je nejčastější a nejzávažnější schizofrenie. Lidé nemocní schizofrenií ztrácejí kontakt s realitou, slyší nebo vidí věci, které nejsou skutečné a pod vlivem svých představ pak jednají neobvykle a nepřiměřeně.
Schizofrenie se vyskytuje poměrně často, u 1-1,5% populace, což znamená, že onemocní přibližně jeden člověk ze sta. Četnost výskytu je stejná v různých kulturách a kontinentech. Onemocnění se vyskytuje stejně často u mužů a u žen, rozdíl je pouze v začátku onemocnění. Začátek schizofrenního onemocnění je v mladém věku, u mužů nejčastěji mezi 15 až 25 lety a u žen nejčastěji mezi 25 až 35 lety.
Jak schizofrenie vzniká
Podle dnešních představ nejsou psychotické poruchy způsobovány jedinou příčinou, ale společným působením řady dílčích příčin. Některé z nich jsou vrozené, jiné způsobené vlivy prostředí, v němž nemocný žije a událostmi, které prožil. Mezi vrozené biologické faktory patří především dědičnost a průběh těhotenství. Bylo prokázáno, že pokud jeden z rodičů trpí schizofrenií, je asi 10% pravděpodobnost, že jeho dítě onemocní také. Dá se říci, že se dědí určitá dispozice k onemocnění, nikoliv nemoc sama. Dispozici k onemocnění tvoří nadměrná citlivost (hypersenzibilita) a zvýšená zranitelnost (vulnerabilita). Při vzniku schizofrenie hraje roli vzájemné působení biologických a psychosociálních vlivů, důležitá je kvalita vztahů s blízkými lidmi. Vlivem výše uvedených faktorů dojde k narušení komunikace mezi neurony v mozku a změnám v chování, které se pak projeví v období, kdy je jedinec ve velkém psychickém tlaku, nejčastěji v období adolescence a časné dospělosti. K propuknutí psychózy dochází tedy tehdy, když jsou lidé s dispozicí k nemoci vystavení nadměrné psychické zátěži.
Počátek onemocnění
Schizofrenie začíná nejčastěji během dospívání. Zřídka dochází k onemocnění náhle a nečekaně. Onemocnění může předcházet různě dlouhé období několika měsíců až let, kdy se člověk postupně mění, uzavírá se do sebe a přerušuje sociální kontakty. Rodiče si leckdy náhle uvědomí, že mají doma někoho úplně jiného, komu přestali rozumět. Svět se pro nemocného postupně začíná stávat nesrozumitelným, dochází ke změně vztahu ke skutečnosti. Věci se stávají nejasnými, nabývají mnohoznačných či symbolických významů. Pocit ztráty kontroly nad skutečností a jakési inscenovanosti dění se projevuje hlubokými depersonalizačními a derealizačními stavy. Nemocný se začíná viditelně měnit, hůř komunikuje, uazvírá se do svého světa, mluví nesouvisle, nesrozumitelně, sám pro sebe, dělá podivné rituály, bývá podrážděný, ztrácí původní zájmy, experimentuje s drogami, zkrátka je "divný".
Včasný záchyt, léčba a prognóza onemocnění
Vzhledem k tomu, že tak závažné onemocnění začíná tak časně, může podstatně ovlivnit celý život nemocného. Důležité je včasné rozpoznání prvních změn vedoucích k nemoci. Předpokládáme, že čím dřív začne léčba, tím je prognóza lepší. Bohužel je velmi časté, že člověk ohrožený nemocí zůstává bez odborné péče 1-2 roky. První nápadnosti je u nemocného možné často vystopovat 2-6 let před vyhledáním pomoci. Proč léčba začíná tak pozdě? Rodina nemocného se často snaží kompemzovat problém vlastními silami. Často jsou také projevy nemoci připisovány projevům dospívání či užívání drog. Svou roli hraje i strach, popření závažnosti potíží, obavy z psychiatrie. Co dělat? Nejdůležitější je si uvědomit, že schizofrenní onemocnění je léčitelné. Je známo, že třetina nemocných se úplně uzdraví, u druhé třetiny se nemoc čas od času vrátí a třetina onemocnění má průběh chronický.
Průběh onemocnění ovlivňuje řada faktorů, především dobře fungující rodinné zázemí, včasná a dobře vedená medikamentózní a psychologická léčba. V době zmírnění nebo vymizení příznaků nemoci se dostává do popředí psychoedukace (informace o nemoci) a psychoterapeutické postupy (individuální, skupinová a rodinná terapie). V období návratu k běžnému životu mohou pomoci různé formy psychosociální rehabilitace (podpora a poradenství v oblasti bydlení, práce, studia, volného času). Průběh a vyhlídky onemocnění jsou v současnosti díky včasnému záchytu, moderním formám léčby a rehabilitace podstatně lepší než tomu bylo dříve. Mnoho dobře léčených pacientů s dobrým zázemím vede plnohodnotný život.
Příznaky a obraz nemoci
Schizofrenie probíhá jako epizodické onemocnění. Objevuje se v psychotických krizích, tzv.atakách nemoci či posléze v opakováních (relapsech) nemoci. V akutní atace dochází k rozvoji příznaků psychózy a je potřebná medikamentózní léčba. Nejčastějšími příznaky nemoci jsou poruchy vnímání a myšlení (halucinace, bludy, nesouvislé myšlení), poruchy nálad (deprese, úzkost, mánie), snížení až vymizení motivace, ochuzení citového prožívání, poruchy chování, kognitivní poruchy (poruchy paměti, pozornosti). Pokud jsou příznaky intenzivní nebo se nemocný chová tak, že ohrožuje sebe i okolí, je nezbytná hospitalizace. Je proto nesmírně důležité, aby se nemocný naučil rozpoznávat "varovné příznaky" vracející se nemoci. U někoho je to nespavost, podrážděnost, nesoustředěnost, vnitřní pocit "že se zase něco děje". Při dobré spolupráci s lékařem se lze naučit návratu nemoci předejít. Tato období jsou střídána fázemi zlepšení, kdy je zdravotní stav stabilizován a nemocný se vrací ke svému běžnému životu (remise).
Proč sociální a pracovní rehabilitace
Nástrojem dobrého sociálního začlenění a jednou z determinant duševního zdraví je smysluplné zaměstnání (WHO, MH Promotion Book, 2005). Může pomoci nemocnému opustit pomyslný kruh nemocnice – běžný život – ambulance. Proto věříme, že právě rehabilitace v oblasti zaměstnávání může účinně podpořit úzdravu. Vedle strukturování času, nácviku činností a dovedností, zlepšuje kognitivní funkce, trénuje komunikaci, posiluje sebevědomí, vytváří reálné sebehodnocení, kultivuje soužití s okolím. Rehabilitace má zpětný efekt na léčbu. Krize jsou méně časté, dají se dříve podchytit, hospitalizaci se dá předejít nebo má klidnější průběh.
Role Green Doors v systému pomoci
Nemoc ovlivňuje rodinu, mezilidské vztahy, narušuje studijní a pracovní kariéru, ochuzuje využití volného času. Jak komplexní je dopad nemoci, tak komplexní by měla být i léčba a rehabilitace, která zahrnuje farmakoterapii, individuální a skupinovou psychoterapii, edukativní programy, rodinnou terapii, pracovní a sociální rehabilitaci. O.s.Green Doors se zaměřuje na komplexní podporu v oblasti přípravy na práci. V případě zájmu o pracovní a sociální rehabilitaci v programech Green Doors, naleznete více informací zde (více informací - Naše služby).
PRO ZAMĚSTNAVATELE
Možná se rozhodujete, zda zaměstnat člověka s duševním onemocněním. Co potřebujete pro začátek vědět?
Lidé s duševním onemocněním se podle své kvalifikace mohou uplatnit na různých pracovních pozicích, jak na odborných kvalifikovaných, tak na pomocných pozicích. Často uvítají sníženou pracovní zátěž, práci méně náročnou z hlediska stresu, pro začátek může být vhodný snížený pracovní úvazek, úprava pracovního režimu apod.
Pokud se rozhodnete zaměstnat člověka s duševním onemocněním, nemusíte na to být sami. Většina lidí s duševním onemocněním se na zaměstnání připravuje v rámci programů pracovní a sociální rehabilitace. Tyto programy nabízejí rozvoj schopností a dovedností potřebných k pracovnímu uplatnění (přípravu na zaměstnání) a nabízejí podporu klientům při zaměstnání na volném trhu práce. V rámci programu je nabízena podpora i zaměstnavatelům. Pokud je klient zařazen do těchto programů, mohou pracovní konzultanti pomoci přímo na pracovišti při dojednání pracovního místa, při zaučení pracovníka, při řešení případných obtížích apod. Pracovní konzultanti nabízejí pomoc v rámci služeb Přechodného a Podporovaného zaměstnávání, nabízených sdružením Green Doors.
Podle Zákona o zaměstnanosti č.435/2004 Sb. nemá zaměstnavatel právo se dotazovat na diagnozu svého zaměstnance. Potřebujete však znát zaměstnancova pracovní omezení. Správa sociálního zabezpečení vydává člověku se zdravotním omezením pracovní rekomandaci, kde jsou tato omezení stanovena. V případě člověka s duševním onemocněním je vhodné se na možné projevy nemoci na pracovišti citlivě doptat. Pokud je tento člověk v péči organizací poskytující pracovní rehabilitaci, mohou zde pomoci pracovní konzultanti.
Zaměstnanec s duševním onemocněním uvítá otevřený a ohleduplný přístup ze strany zaměstnavatele. Je třeba být připraven na to, že se můžete setkat s reakcemi, které nejste zvyklý očekávat. Ideální v takovém případě je jednat citlivě, ale otevřeně. Zaměstnanec s duševním onemocněním bývá citlivý na neupřímnost, respektive na diplomatické "zaobalování" či obcházení problematických témat.
Při kontaktu s lidmi s duševním onemocněním se často objevuje obava z akutní krize nemoci. Co se dá v tomto případě dělat? Většina lidí s duševním onemocněním má ze svojí nemocí již zkušenosti a pozná známky blížící se krize. V takovém případě doporučujeme využít spolupráce s pracovním konzultantem nebo zkontaktovat krizové služby. Přehled krizových služeb naleznete v sekci odkazy.
Jaké výhody vyplývají pro zaměstnavatele, pokud zaměstná člověka s duševním onemocněním?
- pozitivní dopad na pověst organizace
- možnost pracovní asistence a další podpory od poskytovatelů pracovní rehabilitace
- splnění státem stanovené kvóty pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením
- možnost využití státních dotací a příspěvků pro zaměstnavatele zaměstnávající osoby zdravotně postižené
- daňové úlevy
- dobrý pocit z toho, že myslíte na druhé lidi
Druhá strana mince?
- častější absence potřebné k návštěvám lékaře
- možná dlouhodobější pracovní neschopnost
- pomalejší pracovní tempo - úpravou pracovní doby lze tento nedostatek minimalizovat
- možná větší míra podpory při zapracování, déle trvající adaptace na nové prostředí a kolektiv nových lidí – tuto podporu může poskytnout pracovní konzultant
Jakým způsobem se může zaměstnavatel pokusit zmírnit tato rizika? Jaký přístup ocení každý zaměstnanec a člověk s duševním onemocněním zvláště?
Pro zaměstnance s duševním onemocněním je nejcennější přirozený způsob chování zaměstnavatele, který ho nebude zvýhodňovat ani zviditelňovat. Pro usnadnění jeho adaptace na nové pracovní prostředí mu pomůže trpělivý, vstřícný a individuální přístup.
Užitečné zkušenosti z praxe:
1. lidé s duševním onemocněním mohou mít někdy obtíže se zpracováním informací, a proto potřebují srozumitelnou a jasnou náplň práce a jasné a srozumitelné zadávání úkolů
2. důležité je pro zaměstnance orientovat se ve vztazích na pracovišti, potřebují znát svého přímého
nadřízeného a vědět, na koho se s čím mohou obrátit
3. důležité je také v pravidelných intervalech šetrně a pravdivě hodnotit pracovní výkon – dá se tak
předcházet nejasnostem a odlišným očekáváním
4. podstatné je také přesné strukturování práce – opět nejlépe od jednoho nadřízeného, který zadává
a kontroluje kvalitu práce plnění termínů
Další informace o zaměstnávání lidí se znevýhodněním:
Ministerstvo práce a sociálních věcí, Call centrum MPSV ČR: 844 844 803
Internetové stránky: www.portal.mpsv.cz
E-mail: callcentrum@mpsv.cz, kontaktni.centrum@mpsv.cz.
Zde získáte veškeré potřebné informace včetně formulářů.
Použitá literatura:
Ján Praško, Martin Bareš, Jiří Horáček, Pavel Mohr, Lucie Motlová, Dagmar Seifertová, Filip Španiel: Léčíme se s psychózou (Medical Tribune CZ, 2005). Centrum pro rozvoj péče o duševní zdraví: Rozvoj dalšího vzdělávání praktických lékařů a ambulantních psychiatrů v problematice komunitní péče (Praha, 2008)
Lia Beguivinová, Nela Beranová, Gabriela Pražáková, Nikol Topičová, Lenka Žemličková: Proč, jak, kde zaměstnávat lidi s duševní nemocí... (Praha, 2007)
Portál Mapa služeb - www.mapasluzeb.cz
