Zaměstnávejte člověka s duševním onemocněním

Jak hodnotíte přínos této zaměstnankyně pro Vaši firmu?

Klára hezky zapadla do kolektivu, je milým zpestřením pro naše dlouholeté zaměstnance.

Vyskytly se ve spolupráci s ní nějaké komplikace? Do jaké míry ovlivňovala duševní nemoc její pracovní výkony?

Někdy je příliš rychlá, ale při velikosti jejího úvazku se ještě zaučuje:-)

Ovlivnila Klářina přítomnost nějak vztahy na pracovišti (pozitivně/negativně)?

Ano pozitivně, kolegové si s ní rádi povídají. Je milá.

Bylo potřeba před jejím nástupem nebo během zaučování něco specifického vyřešit či přizpůsobit jejím potřebám?

Nic speciálního jsme neřešili, více jsme se přizpůsobovali covidové době, například vymýšlení práce z domova.

Co Vám možnost pracovat přináší do Vašeho života? V čem Vám práce pomohla na Vaší cestě k zotavení?

Práce mi dala zdravé pracovní sebevědomí, nový kolektiv a motivaci. Mám radost z odvedené práce.

Jaké byly začátky na Vaší pracovní pozici – co bylo těžké, co šlo naopak bez problému? Je něco, co oceňujete u Vašeho zaměstnavatele/vedoucího/kolegů? Co Vám z jejich strany pomáhá a co naopak ne?

Paní vedoucí byla při zaučování velmi vstřícná a moc si toho vážím. Nejdříve proběhla nervozita, bylo to pro mne těžké, byla jsem si nejistá a bála se. Postupem času jsem se ale otrkala a vím, že práce v kolektivu je to, co jsem potřebovala. Nic bych neměnila.

A co bych poradila lidem s duševním onemocněním?

Nebát se, dát si nový životní cíl, jít do práce na plno! Nikdo vám tam za chybu hlavu neutrhne, je to lidské, časem získáte nové pracovní zkušenosti, návyky, přátele a sebevědomí a také se vám jistě zlepší psychický stav. Hned je vše pozitivnější. 🙂

Co Vám možnost pracovat přináší do Vašeho života? Co pro Vás znamená mít práci?

Znamená to že som zaradený do života ako aj ostatní ludia a som prinosom.

V čem Vám práce pomohla na Vaší cestě k zotavení?

Tým, že mám pravidelny režim a zodpovednosť.

Je něco, co oceňujete u Vašeho zaměstnavatele/vedoucího/kolegů? Co Vám z jejich strany pomáhá a co naopak ne?

Kolegovia ma vrucne přivítali a boli milí.

A co bych poradil lidem s duševním onemocněním?

Nevzdavať sa a stale hľadať raz to musí dopadnuť a tak isto potom už v praci sa snažiť.

Jak hodnotíte tohoto zaměstnance přínos pro vaši firmu?

My zaměstnáváme jenom OZP. Snažíme se o imitaci otevřeného trhu a částečně i o destigmatizaci.

Vyskytly se ve spolupráci s ním nějaké komplikace? Do jaké míry ovlivňovala duševní nemoc

jeho pracovní výkony?

„Komplikace“ beru jako výzvu. Snažím se pracovní úkoly rozdělovat tak, aby byly zvládnutelné.

Pozice jsou koncipované i tak, aby se mohly dělat částečně z domova (když se člověk necítí nejlépe) a může se pak 1x týdně stavit u nás v kanceláři (např. když má dotazy k práci na doma).

Ovlivnila Petrova přítomnost nějak vztahy na pracovišti (pozitivně/negativně)?

U nás ve firmě se pracovníci mezi sebou moc nevidí ani spolu nekomunikují v rámci týmu.

Každý má přidělené specifické úkoly. Náboráři a personalisté spolu komunikují v chatu, ale třeba v týmu 70-ti lidí probíhá komunikace jen na úrovni team leader a zaměstnanci. Sociální dynamika uvnitř týmů nebo ve vztazích vedoucí – zaměstnanec je podle mě úplně stejná jako všude jinde ve firmách.

Bylo potřeba před Petrovým nástupem nebo během zaučování něco specifického vyřešit či přizpůsobit jeho potřebám?

Někteří naši zaměstnanci jsou křehcí a snažíme se k nim přistupovat velmi opatrně. Dáváme si pozor na kritické hodnocení jejich výkonu.
Ve zkušební době například pracují jenom 3 hodiny denně. Probíhají školení, asistence, dostávají různé návody a již zaučení kolegové jim věnují více pozornosti.

Když zkušební doba skončí a „výkon“ není dostačující, ptáme se, jestli to je způsobené zhoršením zdravotního stavu nebo tím, že ho práce nebaví, či zda-li nebyl špatně zaučen a rozumí popisu práce a řešíme to dál. Pracovní náplň často upravíme nebo úplně změníme.

Co Vám možnost pracovat přináší do Vašeho života? V čem Vám práce pomohla na Vaší cestě k zotavení?
Díky příležitosti pracovat v obchůdku, jsem se mohla vrátit do známého prostředí, protože i v předchozích zaměstnáních jsem bývala za pultem. Když vejdu dovnitř, cítím se hned dobře. Pomáhá mi kontakt s lidmi a to, že mám důvod se oblíknout a jít ven. Za to mi ty tři
hodiny stojí! I když přijdu domů unavená, jak když jsem lámala skály.

Jaké byly začátky na Vaší pracovní pozici – co bylo těžké, co šlo naopak bez
problému?
Úplně bez problému zvládám komunikaci se zákazníky, náročnější je pro mě práce s počítačem a hůř snáším kritiku.

Je něco, co oceňujete u Vašeho zaměstnavatele/vedoucího/kolegů? Co Vám z jejich
strany pomáhá a co naopak ne?
Nejdůležitější pro mě bylo přijetí ze strany vedoucího i kolegů. Když mluvím s vedoucí, vidím,
že mě poslouchá, reaguje na mě, nebojí se se mnou otevřeně mluvit i o mém duševním onemocnění bez nějakých předsudků. Nikdy jsem v této práci nezažila diskriminaci, ani pozitivní. Chodí tam slušní a hodní lidi. Jsem šťastná za každého zákazníka.

A co bych poradila lidem s duševním onemocněním?
Nebojte se. Nestahujte se do sebe, ale otvírejte se aktivitám. Zkoušejte a ono se něco najde. Třeba začít jako já s mytím nádobí a ne si říkat: no tohle bych nedělal.